Na útěku

  Ne, nejsem na útěku, i když mnohdy si říkám, že ty to bylo nejjednodušší řešení všeho. Na útěku je divadelní hra na mé oblíbené scéně v Ungeltu. Z toho vyplývá, že Na útěku jsme byly už včera večer. Sobotní večer je pro divadlo ten nejlepší čas. Nemusím se hnát z práce, abych to stihla.  Nemusím nervózně pomrkávat po hodinkách, zda se večer zbytečně moc neprotahuje, jelikož ráno brzy vstávám. A stejně tak nehrozí nebezpečí, že během představení budu poklimbávat. I když u tohoto představení by se klimbat nedalo ani po vypjatém pracovním dni. Herecký koncert Jany Štěpánkové a Zlaty Adamovské je pro jeviště Ungeltu jako dělaný. Opět jsme seděly v první řadě, takže pohled dokonalý.
Nestává se často, aby dva komici napsali celovečerní hru pro dvě herečky. Pak to ale stojí za to. Pierre Palmade a Christophe Duthuron, oba zkušení herci, scénáristé a baviči s bohatou kariérou, si autorskou spolupráci nanečisto vyzkoušeli už v roce 2006, při psaní úspěšné divadelní hry Pierre et fils (Pierre a syn) pro ikonu francouzského humoru Pierra Richarda. O rok později se sešli nad myšlenkou Na útěku.K práci na ztvárnění silného textu pak přizvali dvě skvělé herečky a především výrazné umělecké osobnosti. Line Renaud, světovou legendu válečného a poválečného chansonu, která v padesátých letech vyprodávala Moulin Rouge čtyři měsíce dopředu, zpívala v Americe s Deanem Martinem a v pokročilém věku dokázala prorazit i ve filmovém průmyslu. A Muriel Robin, talentovanou komediantku, která se proslavila svými one-woman show, zároveň se ale postupně profilovala i jako charakterní herečka. A na jednu z divácky nejatraktivnějších inscenací sezóny bylo zaděláno.Světlo prken, která znamenají svět, spatřilo Na útěku 12. září 2007 v reprezentativním sále Théâtre Femina francouzského města Bordeaux. Režie se v duchu francouzské tradice ujal osobně jeden z autorů, Christophe Duthuron. Později se inscenace přesunula na Montmartre, do pařížského divadla Théâtre des variétés.Dobytí Paříže otevřelo hře cestu i do masových médií. Derniéru tou dobou již legendárního kusu se rozhodl odvysílat televizní kanál France 2. Dne 5. ledna 2008 tak usedlo k obrazovkám přes osm miliónů diváku, což je na pořad veřejnoprávního vysílání neuvěřitelné číslo.
.....- tolik citace z oficiálních stránek Ungeltu. A nutno konstatovat, že česká verze za tou francouzskou ani v nejmenším nezaostává. Skvělý výkon obou žen po celé dvě hodiny představení. Mě osobně trochu víc dostala paní Štěpánková, ale jako celek to bylo moc hezké. Však také Ladislav Smoček coby režisér je skoro vždycky zárukou kvality. A protože jsme se nad divadelním kusem sešly i s Wlčicí, dodržely tradici, že před představením padne jedna lahvička sektu, a po divadle všechno rozebraly v románské divadelní vinárně u druhé, sobotní večer neměl chybu. "Utíkalo se" vskutku báječně. Doporučuji:-)

 A o útěku uvažuji víc než před představením. Má něco do sebe:-)

Jen mi divadelní nadšení hned po ránu zmrazila zpráva, že umřel Ladislav Smoljak. Smutná zpráva pro divadlo:-(