Maturita v září

   Někdo září, někdo v září, staré studentské heslo, jehož platnost rok co rok někdo potvrzuje osobní zkušeností. A za rok jich má být podle Ministerstva celých dvacet procent. Ne snad, že by na to byly kvóty jako skoro na všechno. Jen samo Ministerstvo už dopředu tuší, že ten chaos co brzy organizovaně vypukne, mnozí nezvládnou. U nás, postaru, také máme některé odložené zkoušky. A jedna z nich proběhla právě dnes. Je to jako na jaře, jen v miniaturním provedení. A chybí  předseda z jiné školy, na podzim ho supluje ředitelka. Jinak stejný scénář. Vybrat otázku, patnáct minut na potítku a pak zkouška. Dnes, bohužel, neúspěšná. Takže žádné jásavé vzplanutí, naopak. Zbývá poslední, lednový pokus. Jsem hodně ráda, že moje účast byla dnes jen pasivní, do počtu. Nezkoušela jsem, neznámkovala. Jen tvořila komis. I tak je to pocit rozladění. Tak nějak se očekává, že v září už je to dávačka. Ale nelze dát za nic, to je jasné. Na druhou stranu komplikovat druhé straně život? Je to prostě dilema. Držíme-li se faktů, tak nenaučen, neuspěl. Ale nenaučili byste se na druhý termín maturity? Někdy prostě opravdu těm mladým už nerozumím. A doufám, že v lednu se to už podaří, protože pak by byla střední škola v prachu. Zákon hovoří jasně. Emoce sem nepatří. Jenže zakažte si je…