K čemu nějaká pravidla?

Je fotbal. Sparta (náš nejbohatší a nejprotěžovanější klub) konečně jednou vyhrává. První půle se pomalu blíží ke konci. Tak bafuňáři rozhodnou: dnes se hraje jen na jednu půlku. Vyhráli jsme.A je to:-)
  Blbost, která se mi neustále vtírá do hlavy, když vidím některá vládní úsporná opatření. Konkrétně teď narážím na stavební spoření. Nemám v zásadě nic proti tomu, že stát nechce dávat příspěvek na spoření. Jednak stát hrabe jen pro sebe, a jednak je to prostě jejich rozhodnutí. Ale vadí mi, že si svévolně mění ta pravidla uprostřed hry. Podle selského rozumu bych myslela, že je přinejmenším slušné nechat doběhnout původní smlouvy a nové již uzavírat podle nových pravidel. V Čechách to ovšem zjevně nefunguje. A tak mě napadá, co se třeba stane s naším penzijním spořením, do kterého nás všichni nutí a člověk, který si naivně myslí, že si od středního věku do penze něco málo naspoří, se patrně ničeho nedočká. Vždycky u nás totiž někdo může změnit pravidla uprostřed hry. A to je nečestné a nesportovní, jak by pravil Mirek Dušín. Ten a jeho zásady jsou ovšem u nás dávno k smíchu. Jak se ale bránit faulu, který byl podle dřívějších pravidel na červenou kartu a dneska je legální? To tedy vskutku nevím. Snad jen zrušit fotbal. Myslím ten vrcholový. Peníze, co tam tečou, by jistě pomohly jinde, a na Letné by byl konečně klid. Tady se ale pravidla samozřejmě nemění. Už staří Římané věděli, že chtějí-li udržet plebs na uzdě, potřebuje chléb a hry:-) Přesto si myslím, že pravidla uprostřed hry se prostě nemění. A spořit na nějakou penzi v naší zemi rozhodně nemá cenu.