Krev, pot a slzy

  Nabízel svého času Churchil Londýňanům. Já poskytuji Pražanům pouze krev, pot a slzy si nechávám na doma:-) Dnešek byl opět dnem darovacím a jeho hlavním bodem bylo odsátí půl litru krve na transfuzní stanici. Již posledně jsem zaznamenala některé rádoby progresivní novinky, jako třeba, že s dokumentací se už od stanoviště ke stanovišti nepřesouvám sama, nýbrž že běhá sestřička. Asi v rámci nové náplně pracovní doby, za míň peněz víc práce. Dnes jsem se musela ještě navíc legitimovat. To mě drobet zaskočilo, protože s sebou většinou nenosím občanku, jelikož nehodlám riskovat, že mi ji někdo šlohne. Nicméně tentokrát jsem ji v kabelce objevila, dokázala prokázat totožnost, a proces odběru tedy mohl začít. Lidí poskrovnu, sestřičky milé, paní doktorka už méně, prostě klasika. Ještě jedno novum jsem zaznamenala, v čekárně jsou zamykací skříňky na tašky a osobní věci. Zvědavě jsem se vyptávala, cože české zdravotnictví vedlo k této nečekané investici? Prý se tak stalo, co tu pána během odběru okradli. No, jeden by řekl, že dávat krev chodí samí poctiví občané a ono asi ne. No, během mého odběru se nic neočekávaného nestalo, a tak jsem vysátá vskočila do dopoledního ruchu. Obdržela jsem poukázku na občerstvení, kterou jsem celkem rozmarně proměnila za žvýkačky. Nic poživatelnějšího se totiž v nemocniční kantýně nenacházelo. Takže můj odběr byl v hodnotě pěti balíčků žvýkaček Orbit. Samozřejmě bez cukru:-) Cestou domů jsem se chtěla královsky odměnit, třeba koupit si nové boty, ale nějak není výběr. Hodnota trpělivosti v tomto směru je u mě velmi nízká, takže tři obchody a dost. Šlo se domů, volný den jistě najde jiné smysluplné využití. Navíc mě – nenacházím vhodné slovo - zda překvapilo, zaujalo či otrávilo- že obchody v centru jsou již vánočně nazdobeny. A to je advent v pořadí až za dušičkami, přesto se již vánoční koule lesknou ve všech výlohách. Doba je holt rychlá. A tak v celku nevánočně, budu odpoledne opravovat písemky. Abych mohla zítra nadělovat.