Svátek zesnulých

 Čas letí jako bláznivý a chmurný listopad už je na dohled. Někteří v těchto posledních říjnových dnech slaví Halloween, jiní se připravuji- teoreticky i prakticky- na české dušičky. U nás doma je to takový kompilát, za oknem vydlabaná dýně (nemluvím o nikom z rodiny, aby nedošlo k dezinterpretaci:-) ,ale chystáme se na pravidelnou listopadovou hřbitovní tour. A té právě předchází ta teoretická část, nakoupit svíčky, vytvořit dekorační předměty a naplánovat, kdy a kam se pojede. Zároveň je třeba celou akci sladit s těmi, co v rámci dušičkového výjezdu z druhé strany republiky hodlají uskutečnit příbuzenskou návštěvu. Z toho vyplývá, že teorie není v tomto případě nikterak šedá, naopak, je celkem akční. A rámci praktické přípravy se pak jdu projít na hřbitov, kam ostatně chodím ráda i jinak. Jen v tomto období se klidné procházky nekonají, bývá dost narváno. A narváno bylo i na cestách, zdá se totiž, že praktickou předpřípravu pojalo aktivně poměrně velké množství lidí. Silnice celkem přeplněné a mnoho stařečků za volanty svých vyleštěných aut, která vyjíždějí jednou dvakrát v roce, dávalo tušit, že nejsem daleko od pravdy. Trénink na dušičky v plné parádě. Nejbizardnějším, žel očekávaným zážitkem, bylo umístění nové svítilny na hrob, která do rána zmizela. Zjevně tedy i hřbitovní zloději trénují na své žně, které vypuknou za týden. Krade se dnes opravdu všude. Smutná zpráva o stavu české společnosti.