Tak jsem dolouskala Rok kohouta. Drsné čtení. Už Smradi ve své filmové podobě mě dostali. A dnes jsem dočetla epilog toho příběhu. Dost depresivní. A plné deziluzí. Ale to je život:-(
Rejčko, film jsem taktéž viděla, a na knihu se chystám. Moje teta má v pěstounské péče několik romských dětí , vychovali vlastního syna, druhorozená holčička jim umřela jako malá (genet. podmín. nemoc) a pak se rozhodli pro pěstounskou péči. první dvě holčičky měli vlastně odmalička, přesto geny, hlas krve či jak to nazvat, se projevily více či méně u obou.Teď mají dva starší a dva mladší kluky. A není to jednoduchý.Mají se strejdou můj obdiv, jak se děckám věnujou.
Drsné čtení, ale skvěle napsané. Úplně na mě seděla při čtení ta beznaděj situace. Horší je, že je to pro Terezu realita :-(
OdpovědětVymazatRejčko, film jsem taktéž viděla, a na knihu se chystám. Moje teta má v pěstounské péče několik romských dětí , vychovali vlastního syna, druhorozená holčička jim umřela jako malá (genet. podmín. nemoc) a pak se rozhodli pro pěstounskou péči. první dvě holčičky měli vlastně odmalička, přesto geny, hlas krve či jak to nazvat, se projevily více či méně u obou.Teď mají dva starší a dva mladší kluky. A není to jednoduchý.Mají se strejdou můj obdiv, jak se děckám věnujou.
OdpovědětVymazatPravdivé, a proto drsné- nebo naopak?
OdpovědětVymazat