středa 10. srpna 2011

Sázavafest

Nejsem příznivec letních hudebních festivalů. Sice jsem zjevně jediná v republice, ale nemám je ráda.  Ovšem pokud se mi vyhýbají dalekým obloukem a mně nedrnčí okna u ložnice a nenadskakují skleničky na polici, předstírám, že jsou mi lhostejné. Myslím si totiž, že je to jen legalizované popíjení pod záštitou kulturní vznešenosti, kterou je bohužel řvoucí reprodukovaná hudba. Následky jsou samozřejmě méně vznešené, neskutečná halda odpadků, mraky ležících i chodících opilců, kteří aktivně znečišťují okolí megaprodukce a v neposlední řadě plno nešťastných chudáků, kterých se nikdo neptá, zda může svoji hlasitou muziku rozparádit přímo pod jejich okny. Proč by se jich také ptali, v zájmu kulturní vznešenosti je třeba přinášet oběti, že? A to si netroufám kritizovat projekce v opuštěných přírodních lokalitách, které sice neruší lidstvo, ale chudák vyděšená srna si ani postěžovat nemůže. Ale zase na rozdíl ode mě může prchnout. Také prchám před různými hudebními produkcemi, protože my, minoritní odpůrci řvavé hudby, nemáme nikde zastání, ale uniknut nelze.  Festival všude, kam se podíváš. Poslední korálek na šňůře byl Sázavafest, který se vcelku nelogicky nekoná někde na Sázavě, ale v Benešově, čekala bych tedy flexibilní Benešovfest, ale kdepakJ. Takže hudební festival uprostřed města, reproduktory na plné obrátky a hlavně, že se všichni baví. Ti co pracují nebo chtějí odpočívat, nechť prchnou, ti nikoho nezajímají. Mě by tedy zajímalo, proč se taková monstrózní akce, když už musí být, nekoná v Konopišti, kde je na podobné produkce celý letní amfiteátr, ale to bych asi chtěla vědět moc. Prostě letní festivaly jsou in a my, co vyznáváme trochu víc klidu, se můžeme jít vycpat.
   Jednou jsem svým pubertálním studentům pouštěla klasickou hudbu. Jeden zoufalec mi sdělil, že je tím pěkně týrám. V té souvislosti mě napadá, že kdyby to bylo v mé moci, pustím na plné pecky uprostřed noci klavírní nebo houslový koncert, ať si lid užije opravdové kulturyJ. Mně by jednou reprodukovaný řev udělal dobře, a zbytek světa by se kapku kultivoval. Ale to je pomsta, o které si mohu nechat jen zdát. Zatím jen prchám.  Naštěstí vlastním sluchátka, kam si mohu pustit laskavý klavír, který uklidňuje, kterým nikoho neruším a ani ho nenutím k nedobrovolnému poslechu i po desáté večer.

3 komentáře:

  1. S tímhle nelze než souhlasit... možná stárnu,ale v těchhle rádoby festivalech není na prvním místě kultura ale úmysl se napít a tím získat pocit zábavy.

    OdpovědětVymazat
  2. Nejste zdaleka jediná... Lidé, co bydlí v Hradci Králové nedaleko Festivalparku nesnáší letní festivaly také. A já, i když nebydlím těsně vedle, ale bohužel stále dost blízko, tak vždy když se chystá něco většího, tak již dopředu plánuji úprk z města. Za týden prcháme před tím tak vychvalovaným Hip Hop Kempem.

    Vím, že účastníci se na nás vztekají, že jednou ročně bychom to přece měli vydržet, jenže si neuvědomují, že pro ně je to třeba jen jednou ročně (když jedou třeba jen na ten jeden festival), ale pro usedlíky je to celé léto průběžně.

    OdpovědětVymazat
  3. no já měla ráda ty folkové vždycky ale taky už nejezdím...no pořásd sympatičtější než to techno...

    OdpovědětVymazat