sobota 10. září 2011

Vysoké napětí

Aneb jak se umí vydělávat.
Páteční podvečer, všichni doma. Elektrické spotřebiče běží naplno, je třeba vše před víkendem pěkně doladit. Vtom se ozve klasické prsknutí a ze zásuvky jde jen slabý dým. Byt potemněl, monitory zhasly, hudba přestala hrát. Objevují se první náznaky domácí paniky, co budeme dělat? Člověk jednadvacátého století je náhle tak bezbranný bez fungující elektřiny. Zavrhla jsem vyndání svíček a černou hodinku, s tím bych asi doma neuspěla. Stejně tak jsem potlačila nutkání navrhnout místo mailů vypustit poštovní holuby a místo pc her vyhrabat klasické pexeso, také bych nemusela svoje nemístné žertování přežít se zdravou kůži. Situace si žádala čin a tím činem se stal telefonát, který nám měl domů přihrát šikovného elektrikáře. Přijel, docela rychle.
Tak paninko, copak se děje?“ spustil bodře a to mě stálo další dávku mého chatrného sebeovládání, neb tento styl hovoru bytostně nesnáším. Vyhodit jsem ho nemohla, a tak jsem vyložila náš problém, jehož nejhorší variantu jsem viděla v kouřícím a nefunkčním jističi. Pokoušela jsem se ho totiž nahodit, ale vždycky spadl a všudypřítomný dým mě od dalších pokusů odrazoval.  Chlapík v monteryho džínách mě bohorovně vyslechl a pohledem se zabodl do naší lednice. Nechápavě jsem sledovala jeho počínání, které bylo následující. Přistoupil k lednici, vytáhl ji ze zásuvky a jistič nahodil. Sice pořád kouřil, ale držel. V bytě se rozsvítilo, počítače naskočily a technik procedil mezi zuby: „Bylo to přetížený!“
No, jako bych to nevědělaJ!
S lehce napjatým výrazem v obličeji čekám, co bude dál, kdy třeba začne dýmající jistič měnit. Nezačal.
Dáte mi patnáct set, paní.“
„Prosím?“ Zalapala jsem po dechu.
„Patnáct set za práci (za jakou, chce se mi zeptat, ale muž pokračuje) a za výjezd, je pátek a to je příplatek.“
„A kdy to vyměníte?“
„Nic měnit nebudu, poskytl jsem jen první pomoc, na výměnu si musíte zavolat někoho jinýhoL
Diskuse, byť bouřlivá (hlavně z mé strany) nevedla k ničemu, zaplatit jsem musela a jistič dýmá dál. Shodou okolností něco podobného zažila i sousedka. Koupila si sporák za čtyři tisíce a její zapojení ji přišlo na tři tisíce:-) Řemeslo má tedy zjevně opět zlaté dno.
 To byl tedy elektrizující pátekL
             N

A vzhledem k časovému odstupu už mě to ani nevytáčí, spiš baví. Ač úsměv je pořád kapku skeptický:-)

1 komentář:

  1. Zapojení sporáku 3 litry?? Co to je za experta? Jak můžete mít přetížený jistič? To Vám nedělal nikdo revizi?

    OdpovědětVymazat