pátek 10. února 2012

Semetrika

Naučila jsem se chodit do sauny. Ne, že bych dřív nechodila, ale vydala jsem se cestou pravidelnosti nejen ve stravováníJ, tudíž jsem nyní v sauně častějším hostem. Přistoupila jsem k saunování zodpovědně, nastudovala si správný postup a přijala za své myšlenku, že jde o očišťovací a relaxační proces.  Velmi příjemná očista ducha i těla, místo pro meditaci a odpočinekJ.
 Žel, zdá se, že pravidelnost přináší i trpké ovoce, neb abych docílila potřebného klidu a oddychu, budu zřejmě muset saunovací prostor změnit. I další hosté provozují pravidelné návštěvy a pro některé z nich jsem se bohužel stala známou figurkouL.
Potřebuji totiž klid. A ne všichni jsou ochotni ticho v sauně dodržovat. Tudíž jsem se stala semetrikou! L. Paradoxně zároveň ale i tou paní, co zjedná pořádekJ.
Semetrikou logicky pro ty řvouny, což jsou, pánové prominou, ale jen uřvaní chlapiL, a samospasitelnou paní pro ty, co trpí mlčky a neumí tlučhuby utnout. Ono to mnohdy neumím ani já, neb oni se nedají, a pak musím prchat. Špičkou v tomto oboru jsou dva pánové v letech, kteří si snad našli moje termíny, protože ať se snažím, jak se snažím, fikaně měním termíny, stejně na ně vždycky narazím. Jsou jak Pat a Mat, kteří prostě neumí šeptat. A kdo má ty kecy poslouchat. O jejich opravované chalupě, autu na leasing, levných nákupech v Německu či problémech s erekcí bych mohla napsat sociální román. Problém je v tom, že mě ani nikoho jiného to nezajímá, což je chasníkům zjevně jedno. Ke svým verbálním orgiím ještě přidávají narážky na mě, jako: „ pozor, teď musí být ticho“, čemuž se vzápětí hurónsky zasmějí.  A to ještě neví nic o mé profesi, to bych byla semetrikou na  druhouJ. Vím, mohla bych kontrovat lacinou narážkou na divadlo s malým kašpárkem, ale to by mě pak mohli utopit v bazénu, a nikdo by si toho nevšiml, jelikož by to dokonale zamaskovali svým řevemJ,kterému oni říkají rozhovorL.
Tudíž nastává slovní přestřelka, která končí tím, že moudřejší ustoupí a já jdu relaxovat jinam. Tam se mi zase dostane poděkování, že oni to také tak cítí, ale do konfliktu se jim nechce. No, mně také ne, ale když chci relaxovat v klidu, musím pro to něco udělat. I když nejlepší by asi bylo nahlásit Pata a Mata na recepci a do sauny jim zakázat přístup. Což patrně neprojde, tak budu muset ustoupit trvale a najít saunu jinou. Tišší. Nebo s tolerantnějším spoluosaunovníky.

3 komentáře:

  1. Vy máte jen společné saunování? U nás bývalo (je?) rozděleno po dnech na kluky a holčičky a jeden den snad společný. Ale to už je let, co jsem měl přehled, možná už je to také jinak.
    To víte, lidé jsou různé, bl. a p. :)) Někdo se prostě nenechá zarazit, kdyby nevím co! Máme demokracii, tak proč bych si nemohl povídat. Že ruším relaxování druhým? Ti jsou nějací divní, já se bavím. :) Jsou kuřáci, co respektují třeba jídlo a nekouří, a jsou kuřáci, kteří nepočkají, až dojíte a ještě na vás či na dítě vedle vyfukují kouř. Prostě svět je plný sobců, takže zákonitě na nějakého musíte padnout. Horší je, když si vás oblíbí, jako ti Vaši. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Máme bohužel jen společné saunování. Také nostalgicky vzpomínám na rozdělené, to byl větší klid. Ale v rámci šetření se asi saunuje jen dohromady:-( A s těmi sobci máte naprostou pravdu.
    Tak jako tak, hezký víkend přeji:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Já rovněž chodím raději jen když je sauna pro ženy, ale to nevylučuje to, že se nepotkáte s nevychovancem. Jen mě na rozdíl od Vás chybí odvaha někoho usměrnit:)). Hezký den.

    OdpovědětVymazat