Dáte si fuson?

Dnes si dopřejme takové malé, labužnické okénkoJ Onehdy se nám nějak protáhl víkendový seminář a tudíž bylo třeba odpoledne doplnit potraviny, abychom monotematický výklad přednášejícího úspěšně vydrželi.  S kolegyní jsme vyrazily občerstvit se do vedlejší panerie. Už panerie sama o sobě evokuje modernizaci, moje maminka by určitě nevěděla, kam jsme šly. Dřív se prostě chodilo do sámošky nebo do cukrárny. My ale šly do panerie. Otrávené prodavačky se unaveně opíraly o pult a celkem neochotně se rozhoupaly k naší obsluze. Tady ta modernizace kapku pokulhává. Náš požadavek byl celkem prostý, chtěly jsme pečivo. Opupínkovaná dívka s několika efektními piercingovými kroužky na nás znechuceně zírá a poté štěkne otázku:

„A jaké jako? Croissant, bulku nebo fuson?“

„No, to nevíme, protože nevíme, co je fuson!“

Protočila oči a doklátila se k vedlejšímu pultíku,aby ukázala na pečivo, ne nepodobné naší staré české bulce, respektive housce.

„A to je fuson?“ podivujeme se společně, stále ještě v dobrém rozmaru, byť myšlenka odejít a nic si nekoupit už se vloudila.

„A to jako nevíte?“ procedila prodavačka v centru Prahy na půl huby a jala se fuson balit do připraveného  reklamního sáčku.

„A vy slečno, víte, co je to komparativní analýza?“ vrátila s nasládlou ironií kolegyně úder a razantně odmítla nabízené zboží.  Děvče přeladilo s otráveného na tupý výraz, neb situace se jí vymkla z rukou a evidentně nevěděla,co bude dál.

„Tak si ten fuson snězte sama, ano!“ doporučily jsme jí jedovatě a opustily panérii, která si hraje na velký svět a personál má chování horší než kdejaká Máňa z horní dolní ( omlouvám se všem hodným MáňámJ,které by toto nikdy neudělaly). A vedle jsme si daly docela obyčejnou českou housku a kávu. S příjemnou obsluhou chutnala mnohem světověji než lahůdky v panérii v Jindřišké.

     A fuson jsem si vygůglila,abych měla ilustrační obrázekJ