sobota 14. dubna 2012

Vrásky z lásky

Strašný filmL.
Nikoli z hlediska uměleckého, hereckého či smysluplného. Z hlediska toho, že si uvědomíte, jak strašné stáří může být a v podstatě i je. Už dlouho před závěrečnými titulky mě přepadla deprese, a to tak, že hluboká. Film jako takový, je samozřejmě hezký,lze – li to tomto druhu filmu říci. Jiří Strach je prostě šikovný kluk. Každou roličku, i sebemenší, mu tady v podstatě hrají hvězdy či hvězdičky, které zdařile sekundují hvězdám největším. Zahráno skvěle, několik klasických klišé na nás z plátna samozřejmě vykukuje, ale to nakonec nebrání konstatování, že jde o zdařile realistický film. Ovšem nepotěší, nepobaví. Alespoň mě ne. Odcházeli jsme z kina jako spráskaní psi. Nechci stáří. Vím, že se neubráním, pokud se dožiju, samozřejměJ Ale je to hrůza. A také přemýšlím, kdo na to bude chodit? Mládež určitě ne, té jé téma vzdálené víc, než vrcholky HimalájíJ. Naše, střední generace, asi také moc ne. Uvědomí si tam totiž, co ji čeká a že podobné konce jsou už na dohled a to není rozhodně radostné zjištění. A penzisté, pokud na to ze stále se snižujících penzí budou mít, tak se asi také nepůjdou podívat na truchlohru ze života svých vrstevníků. Myslím si tedy já, jsem zvědavá, co jiníJ. Jiřímu Strachovi samozřejmě patří velký obdiv, že natočil vlastně takovou poctu našim hereckým velikánům, přesto mě ten film uvrhl do hlubokého smutku a melancholie.  Stáří je opravdu strašná dobaJ,přes všechny proklamace o tom, že to tak není. A to i v případě, že máte štěstí a zůstanete relativně zdraví.  Jinak je to úplně na nicL. Tím jsem ovšem Ameriku neobjevila, jen to ve mně znovu probudily Vrásky z lásky. Příště jdeme na komediiJ

7 komentářů:

  1. Film jsem neviděla:
    zatím,
    ale mám zájem na něj do kina jít...
    je mi sát a vůbec mi to nevadí!!když se mě někdo zeptá kolik mi je?,někdy se i zarazím a nevím,, :-)) ne že bych si to nepamatovala ..jsem ročník 1960,ale prostě ty
    roky nepočítám ,není to pro mne podstatné ..žiju si jak umím ..mám ráda lidi a život ..mám dost těžkou práci, takže to není žádná procházka růžovým sadem,já se dokonce těšila na důchod ..jen nevím jestli se ho dožiju při své práci??
    jsem dost nemocná ,ale snažím se se svojí nemocí vyjít..vlastně nemocemi!!! není to vždy jednoduché: to je fakt ,ale na druhou stranu co by za to jini dali dožít se ..třeba i stáříííííííííííííííí :-))))))))))))))

    OdpovědětVymazat
  2. Mile devce,

    Predpokladam, ze jste velmi mlada a krasna. Dekuji za zdarily komentar k filmu. K filmu, ktery vymaloval dalsi vrasku do meho srdce, kdyz se smalo I plakalo zaroven pri mnoha scenach. Zivot je takovy, ze stari a smrti neutecete. Mladi a krasni lide, schopni a perspektivni, jako Jirka Strach, ano to je hlavni hit nasi doby. Nicmene nema smysl stale a stale zavirat stari do penzionu pro seniory a smrt odsouvat na okraj nasich mest, abychom tuto biologickou nehodu meli rychle z oci. Je treba umet zit a milovat vzdy a vsude a v jakemkoliv stavu tela a duse. Na to potrebujeme ucitele, pomocniky. Jsem rad ze tak mladi, schopni a krasni lide jako Marek Epstein, Jiri Strach a dalsi nam pomahaji uvidet hodnotu a smysl stari. A treba take zahledneme jak smrt promenit v zivot pro druhe. A nemyslete si, muzete se pri tom i skvele usmat! :-) zdravi Vas farar z filmu

    OdpovědětVymazat
  3. díky za Vaši recenzi filmu.
    Mít prostor, tak na něj jdu, resp. jsem si myslela, že bych šla. Nyní si už tak jistá nejsem:))

    OdpovědětVymazat
  4. Táňo,já s Vámi souhlasím, je vidět,že jste optimistka.
    Romualdik - pane faráři, děkuji za Vaše slova, a doufám, že je patrné, že nechci zavírat seniory do penzionu, to ani zdaleka. Cením si toho filmu, přesto mě uvrhl do deprese - možná i proto, že rozhodně nejsem mladá a už vůbec ne velmi krásná:-), to bych asi na to nahlížela zase jinak. Asi neumím na tak malém prostoru vylíčit,co mě deprimovalo, byť,jak jsem uvedla, film je hezký. Snad ta bezmoc, ten přístup okolí, či neurčitě zachycený pocit, že je vlastně jedno, zda jste na stáří sám či zdá máte děti, kterým jste na obtíž, to všechno dohromady. Možná jsem byla ve špatném rozpoložení, přesto jsem za ten film ráda. A tím volně přecházím k Lucce, Lucko, jděte na to. Nenechte se odradit deresivním názorem, Vašemu mládí bude třeba ten film říkat něco úplně jiného než mně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jitko, psal jsem Vám reakci mezi svou druhou a třetí vesnickou mší z auta (tu třetí mši jsem tedy sloužil se zpožděním ;-) Děkuji za Vaší reakci, ano i já mám mládí za sebou a do důchodu daleko ;-) a o smrti možná přemýšlím, od smrti svého nejmladšího bratra, příliš často... Právě vše co píšete stojí za přemýšlení, hledání a rozjímání a snad povede k nějaké malé změně v našem okolí. A když se o to posnaží alespoň každý druhý divák filmu, třeba se něco změní a my dva až budem opravdu staří, tak nebudem sami na to, abychom žili a milovali... :-)

      Vymazat
  5. Jitko, já zrovna čtu Tibetskou knihu o životě a smrti, tak jsem si říkala, že by nebylo od věci, jít se podívat na českou verzi na toto téma.
    Máme smůlu, že když už seženeme hlídání, tak už film většinou nehrají :). DVD to jistí.

    OdpovědětVymazat
  6. Jitko,
    mám ještě čerstvé zážitky z včerejšího shlédnutí tohoto filmu .
    Letos mi bude 40 roků , takže jsem už střední generace .
    Na film jsem šla ze dvou důvodů, hvězdné herecké obsazení a také řeším sáhodlouhé rodinné problémy, tak abych zrovna včera přišla na jiné myšlenky ;-)
    A to se povedlo, zjistila jsem, že opravdu problémy s věkem teprve příjdou ;-)
    P.S. Po filmu jsem zamířila do knihkupectví a představte si, že Vás tam ještě nemají , neznají !
    Stáří opravdu není fér, obdivuji starší generaci, která si i přes veškeré zdravotní problémy zachovává pozitivní přístup k životu !

    OdpovědětVymazat