sobota 8. června 2013

Dobrovolně

Dobrovolnosti se meze nekladou, praví známý český bonmot.  Dobrovolně můžete dělat cokoliv. Existuje i pravidlo, že pokud nepřekračujete zákon a přání druhého, je všechno, co děláte dobrovolně, přijatelné, Zejména některé „obory“ si v této terminologii libujíJ.
Dobrovolně ale opravdu můžete dělat vše, dávat krev, chodit na dlouhé pochody a značkovat turistické trasy, běhat maraton či se celé dny povalovat u televize a přejídat se nezdravými potravinami. Každému podle jeho gusta.
Mě dnes zajímají dobrovolní hasiči. Fenomén našeho venkova, patrně i Prahy, jen tady žádného dobrovolníka v uniformě neznám. Zato vesnických hasičů znám plno. Patří to jaksi k mimopražskému koloritu. Dobrovolná sdružení mužů i žen, kteří se schází ve svém volném čase. Většinou bývají spojování s hasičskými bály, různými organizačními záležitostmi, hrátkami v přírodě či pomoci při obecních záležitostech. Někdy dokonce i působí jako první pomoc při lokálních požárech, kde se povětšinou setkávají se svými profesionálními kolegy.  Jejich cvičení bývají vnímána jak posílení jejich kondice a zábava pro celé daleké okolí, než jako opravdový trénink na nějakou akci.
Někde patří i k udržovatelům historické tradice. U nás na venkově třeba pečlivě opečovávají starou historickou stříkačku, která si dokonce zažila svých pět minut hvězdné slávy v reklamě o požáru Národního divadlaJ. K síni tradic patří i staré přilby, sekyrky a fotografie.  Asi je to všude hodně podobné. Je to příjemné a aktivní vyplnění volného času.
 A pak přijde nějaká katastrofa. Třeba povodeň. A najednou se přestává hrát a dobrovolníci nastupují jako skuteční profesionálové. Sledovala jsem v poslední době s úžasem a obdivem, co mnohde dobrovolní hasiči dokázali. Naprosto rovnocenní partneři těch profesionálů. V menších oblastech, které ustupují zájmům větších aglomeračních celků, dokonce jediní pomocníci a zachránci. Jsou to prostě hrdinové a zcela jistě se nepodobají těm Formanovým z  „Hoří, má panenko“. Už dávno ne. Řekla bych, že jsou to, a nyní obzvlášť, místní akční hrdinové. A dobrovolní. Taková dobrovolnost si vskutku zaslouží smeknout klobouk.

 A dobrovolně jim tady vyjadřuji svůj obdiv.  Všem.

Žádné komentáře:

Okomentovat