pondělí 12. srpna 2013

Jasmíniny slzy

Nejsem odborník na Woodyho Allena, ale rozhodně jeho milovník. Vždycky, když mám splín, sahám po Prokletí žlutozeleného škorpióna. Rázem je po depresi. V poslední době občas prostřídávám s Půlnoc v Paříži. Oba tyto filmy miluji, stejně jako Darebáčky či Do Říma s láskou. Na Zločiny a poklesky nedám dopustit stejně jako na Manhattan.... 
  Neznám samozřejmě všechny jeho filmy, některé mě i nebavily, ale baví mě Woody sám. Jeho fobie, drobné úchylky, závislost na městě, extravagance i zvláštní vidění světa. Proto jsem si nemohla ujít Jasmíniny slzy. A stálo to za to, jako vždy. Mám ráda Cate Blanchet, myslím, že je to fakt herečka, která umí. Ovšem i tak mi poklesla čelist. Byla dokonalá. Všechny nuance reakcí a projevů té psychotické ženy na cestě ze světa smetánky mezi prostý lid předvedla naprosto bravurně. Místy jsem jen zírala a sledovala její excelentní herectví.
 Je to film tak trochu o kritice našeho současného světa, falši a přetvářce, víc o vztazích. Alespoň na mě to tak působilo. Nepochopila jsem jen avízo na komedii - jako komedii to tedy rozhodně nevnímám, ba ani spoludiváci v Oku zrovna nepropukali v smích. Není to tedy další film proti depresi, ale na hluboké zamyšlení zcela jistě. A na cenu pro Cate Blanchet, to bezesporu. Je to filmová lahůdka, pro mě tedy určitě. Byť i Bio Oko včera trošičku "zklamalo", ale nic nemůže být dokonalé. Přestože venkovní teploty konečně klesly na normál, v Oku bylo večer k nedýchání a člověk se cítil jak v sauně. Film navíc není nijak krátký, takže ze sálu jsme po filmu všichni prchali poněkud rychleji. Nicméně, nemůže být všechno úplně stoprocentní, i před dusivé vedro v přeplněném sále to byl skvělý letní filmový zážitek /a tady skvěle popsán, tak bych to prostě vystihnout nedokázala, výborně/
                                                    

2 komentáře:

  1. Taky se mi to moc líbilo, ale nepsala jsem o tom, protože to neumím tak jako Vy :-) My jsme zvolili minulou sobotu ve vedrech Slovanský dům a s klimatizací to bylo výborné - navíc nás v celém sále bylo všeho všudy jen pět (a o den později tamtéž na filmu Před půlnocí jsme byli v sále sami dva. Už to není jako dřív, ani jsme nikoho nemuseli přemlouvat, aby si koupil lístek, prostě hráli jen pro nás :-))

    OdpovědětVymazat
  2. Tak teď jste mě, Hano,přivedla do rozpaků:-),ale moc děkuji za Vaše vlídná slova.
    A poloprázdné multikino, to je moc fajn, zejména v těch vedrech. Nemám je ráda hlavně kvůli lidem, popcornu a dalším nepříjemným atributům, takže ve dvou (i v pěti) to pak padá a přichází ten filmový zážitek. A když navíc už hrají jen pro dva, je to ideální (kdysi bychom ty lístky museli dokupovat do nějakého počtu:-)
    A oba filmy, které zmiňujete, jsou skvělé zážitky.:-)

    OdpovědětVymazat