.....nevím, proč zrovna jsem se rozhodla pro tento nadpis,
nabízela by se i řada dalších. Pohodový večer, příjemná oslava, nabíjející
setkání, exkurze do „doupěte“ a řada dalších. Jenže leitmotivem příjemného
podzimního setkání bylo životní jubileum oslavenkyně, která svým humorem a
nadhledem celé setkání zaštítila. K tomu je ovšem třeba zázemí. Obsluhu
tedy představoval muž, jehož lze i závidět. Nerada bych, aby to znělo nějak
devótněJ,
hodnotím situaci suše pohledem emancipované ženy, která si potrpí na
galantní muže (což se možná vylučuje), takže jde o realistický popis faktu, že
když vaří muž, stává se pro okolní ženy velmi přitažlivý. Tím zase nechci
naznačovat, že bych měla v úmyslu ho svádět, prostě a jednoduše mě
okouzlila mužská schopnost vyčarovat pohodovou podvečerní a večerní
atmosféru. A jídlo, které vytvořil, bylo
přímo excelentní. Stejně tak všechny ostatní ingredience příjemného večera. Co
tímto sdělením vlastně chci říct? To kdybych sama věděla? Prostě jen zachycuji
svoje dojmy ze sobotního večera. Jenže každé sdělení má mít svoji pointu.
A stručnost
nade vše. Bylo to hezké, příjemné a inspirující.
Na závěr, protože
stručnost mi bohužel není vlastní, ještě celou pointu rozvedu. Jsou setkání a
setkání. Z některých utíkáte, z některých žijete další dlouhé
(podzimně temné) dny. Jsou lidé, které musíte potkávat, lidé, které chcete
potkávat. ....
A když se pak namíchá koktejl
z ingrediencí: nečekané setkání, noví a inspirativní lidé, příjemná atmosféra,
to je pak, panečku, pochutnáníčko. Přesně tak, jako když vaří muž…
Hmmm...., dle indicií to odhaduji na oslavu - návštěvu "wlčího doupěte" a kulinářské dovednosti pana Wlka ;-).
OdpovědětVymazatmně zaujal termín podzimně temné dni... když jsem byl v pubertě, nesnášel jsem listopad. Do školy a ze školy za tmy, všude jen šedivé paneláky a oranžové výbojky...no depka až hrůza. Jakmile se nám podařilo po svatbě shodou náhod utéct na venkov, už nikdy jsem podobné nálady neměl....malá zahrádka za domem, les, zajímavý svými náladami i za podzimního deště a mlhy... už mnoho let mi podzim nevadí...:-)
OdpovědětVymazatJeště, že není vidět, jak se červenám.
OdpovědětVymazatTo jistě není třeba, naopak:-)
VymazatTak když jsem si přečetla nadpis, a pak četla dál, musela jsem se začít smát :-). Ne, nelekejte se, pouze jsem si vzpomněla na tuto neděli, kdy jsem mého nevařícího muže (teda, zvládne uvařit pudink dle návodu, smažená vajíčka a čaj :-), postavila před to, že vaří on, a to koprovou omáčku s brambory a vejcem. Tedy, už ho na to připravuju nějakou dobu...ale pořád tomu nechtěl věřit.
OdpovědětVymazatNakonec se toho ujal se ctí a dcera dokonce při obědě prohlásila, že jeho omáčka je lepší než ode mne :-). Myslím, že bude muset vařit častěji.
Je fajn, když máte s kým se takto setkávat.
Janka