Branná výchova se vrací....

    Do škol a jejich osnov, které se také pozvolna vracejí, se údajně vrací i branná výchova. 

Rázem mi naskočila branná cvičení, která se v pravidelných cyklech opakovala  asi třikrát během školního roku. S baťůžkem, igelitovými sáčky kolem ruku i nohou, se zátěží v prastarém chlebníku.J

I na vysoké škole jsme se museli pohybovat v pláštěnkách a plynových maskách, což mělo vycvičit mládež v obraně proti jadernému útoku. V tomto případě na to byl vyčleněn dokonce celý týden, nazývaný branným kurzem.

 Krom tohoto protiválečného drilu mi v hlavě ještě poměrně nesmyslně utkvěla hierarchie vojenských hodností, jako je vojín, desátník, svobodník, četař….

   Nu, obrana vlasti, jak se předmět také vzletně nazýval, měl různá specifikaJ.

   Po Listopadu byl prohlášen za starou strukturu a ze školních osnov nemilosrdně vyřazen. Ostatně jako osnovy samotné, i ty zmizely v propadlišti dějin.  Zdálo se, že natrvalo. Jenže, dnešní doba přináší mnohé reminiscence minulosti. A branná výchova se vrací. 

Doufám tedy, že nenastane nějaký hromadnější návrat ke starým pořádkům, i když ve školství jeden neví.  Nejsem si úplně jistá, jak ministerstvo (stále ještě v demisi) hodlá návrat branné výchovy pojmout?

 Jako boj proti terorismu? Či víc prakticky, jako schopnost evakuovat se při přírodních katastrofách? Těžko říci? Ovšem ministerstvo školství umí překvapit vždy, za každé situace, ba i za každé, byť neexistující vládyJ. 

Tak můžeme být zvědaví, v jaké podobě se nám branná výchova vrátíJ. Kdo to bude učit? Nastane vlna rekvalifikací vyučujících, dejme tomu rodinné výchovy (rodina jako taková patrně stejně už nefunguje) na brannou výchovu?

Nu, uvidíme.  Leda, že by šlo o novinářskou kachnu? Ač dnes by jistě byla lepší husa. Ta svatomartinskáJ.