Vesele jen vesele..

   I všeználkové, kteří rozumí úplně všemu, někdy vsadí na špatnou kartu. To když zasvěceně radí, jak správně učit a vychovávat mladou generaci. Měli by spíš definovat, jak mládež bavit. Protože to je hlavní trend současnosti. A nejen český, spíš by se dalo říct, že zase kapku pokulháváme a přebíráme něco, s čím už se ve světě trápí poměrně dlouho. Proto by možná bylo na místě, kdyby se tím začal zaobírat někdo seriózně. Ono se to zatím dětem tají, ale možná by jim mohl někdo povědět, že život není jen hra a zábava a že nastane okamžik, kdy budou muset dělat i něco, co je nebaví či nedej bože, do čeho se jim vůbec nechce.

Ve skutečnosti se razí trend, že děti se musí vším bavit. Ať hlavně nemají pocit, že něco musí, protože pokud se jim nechce, tak ať to nedělají. Ať se rozhodnou, jestli ten úkol dělat chtějí nebo ne. Sice nastávají složité paradoxní okamžiky, které vás nutí vymýšlet, jak udělat zábavnou formou genocidu národa či totalitní praktiky fašismu či komunismu, leč všechno jde, když se chce, praví humanističtí všeználkové.

Vlastně nechápu, proč se stále zabýváme nějakými vzdělávacími plány? Pokud vím, diplomy a tituly se v naší zemi běžně kupují a nikdy jsem neslyšela, že by nějaký současný hlavoun sděloval národu, že za jeho vzděláním stojí nějaká dřina. Vždycky to muselo být happy a cool, nejlépe je pochlubit se nějakou dvojkou z chování či ještě lépe vyloučením ze školy, která vůbec nerozuměla tomu, že daný jedinec se hlavně potřebuje bavit a všechno musí být rychle, bezbolestně a navíc i veseleJ.

 Možná je drobná potíž v tom, jak se k bezproblémovému vzdělávání postavit, když všichni pokrytecky hlásají, že vzdělanost je jejich priorita. Je mi jasné, že politický program: veselou školou k potlačení vědomostí a povinností by asi zněl podivně (jako ostatně většina pravdivých pojmenování), a asi by neuspěl. Pořád si totiž hrajeme na něco, co už dávno není.

Ovšemže nechci tvrdit, že ve škole má vládnout tvrdá disciplína, železná ruka, rákoska a stres. Rozhodně ne.  Kdyby mě takto někdo nutil k vzdělávání, nejspíš bych se stala repetentem nebo aktivním odbojářem.  Leč ani opačný, dnes módní trend, ovoce nenese.  V přítomnosti některých dětí se slovo povinnost nesmí ani vyslovit. Naznačit, že něco musí se pak rovná obvinění ze stresování dítěte a potlačování jeho práva na svobodnou volbu.

A to jde zdaleka jen o náznak celé tristní situace.  Podobné rozvolnění pokračuje lavinovitou rychlostí a můžeme se dočkat 
i okamžiků, kdy takto vychovaný absolvent bude nepříjemně zaskočen faktem, že na pracovním úřadě moc veselo není a možnost volby mu také nenabízejí.

    Za mimořádnou zrůdnost považuji i trend netrénování pamětí. Všechno si přeci lze najít, od čeho máme internet? Tím pádem se nám mílovými kroky blíží doba, kdy sice budeme mít internet, ale kde hledat a co, vlastně nebudou naši respondenti vědět. To v lepším případě. V horším nám síť padne a budeme namydlení všichniJ.

 Když tak nad daným problémem přemýšlím, pořád nemohu najít vhodnou obhajobu daného trendu. Na všechno se sice najdou návody, zejména na internetuJ, ale otázka zní, zda zrovna tyto má cenu hledat?

Nepředpokládám, že by nějakou popularitu získala myšlenka o režimu, povinnosti, odpovědnosti a hloubce vzdělání. Určitě ale jde o hrozbu do budoucna. Jak k tomu přijde pacient, jehož doktor zrovna nemá chuť operovat nebo mu daná operace přijde málo veselá a zábavná?  V životě se přece musí člověk bavit, to je základní sdělení, které se nyní nutí do škol. Všechno musí být postaveno zábavně, dokonce i holocaust, jak jsem zmiňovala již v Třídní knížceJ). Aby se náhodou děti nestresovaly.

  Nejzáhadnější otázkou tedy zůstává, kam to povede? Jak se budou orientovat v dospělém světě, který zatím zas tak veselý není. I když, třeba si ho nastupující generace upraví podle svých modelů a všechno bude nezávazné, jen tak, bez povinností a úkolů, přesně tak, jak je to nyní naučíme.  A z nás tím pádem budou veselí senioři, kteří budou spokojení, v klidu a pohodě. Takže vlastně samá pozitiva a sociální jistoty. Jen jestli to není trochu sci-fi, jako celý ten současný trend veselosti a vyhýbání se povinnostem. Ten veselejší zítřek se také může změnit v pěkně hořkou realitu, na kterou nebudou se svou volnou výchovou vůbec připraveni. Leda, že by si řešení našli na netu…