čtvrtek 3. dubna 2014

Skončil už středověk?

   Navzdory populární písni, že "středověk neskončil, středověk trvá...", podle učebnic v roce 1492 skončil středověk a začaly se odvíjet novověké dějiny. Mohlo by to vypadat asi tak, že středověký člověk si šel večer lehnout a ráno se probudil v novověku. Zajásal, že středověk je pryč a teď už bude vše nové, moderní a pokrokovéJ.  Pěkná představa, že?
   Všichni ovšem víme, že lidé v uváděném roce rozhodně netušili, že se mění nějaká historická etapa. Podobně jako kdysi v roce 476 se ráno nikdo nepodivoval nad tím, jak ten starověk uběhl rychle, že už je tady středověk. Prostě život šel dál a významný historický mezník byl pro lepší orientaci v dějinách samozřejmě stanoven mnohem později. 
   Pro nás z toho ovšem vyplývá zajímavá otázka, zda i my nyní už třeba nemáme svůj historický zlom za sebou a nežijeme v úplně jiné historické etapě, než si sami myslíme? Existuje například obrovské množství atributů, které v minulosti většinou (vždycky)vedly k zániku vyspělejší civilizace, kterou vystřídala doba barbarská nebo úpadková nebo totalitní nebo primitivní...., aby se pak vše znovu pomalu objevovalo, tvořilo a budovalo.  
   Takovému pádu (říše nejen římskéJ) pravidelně předcházel nárůst byrokracie, pokles vzdělanosti, protekcionalismus, korupce, rezignace na duchovno a glorifikace materiálna, neúcta k životnímu prostředí, ke stáří, k vlastní minulosti a tak bych mohla pokračovat donekonečna.  Dost bizardní je, že jde takřka o všechny jevy, které se vyskytují kolem nás. Spolu s neřešením zásadních problémů, s náboženskými problémy a samozřejmě s globálně hrozícím terorismem. Přímo se tedy nabízí, že se buď mílovými kroky blížíme k zániku naší civilizace, ba co víc, možná už jsme v době, kterou budou pozdější historici hodnotit jako úplně jinou dějepisnou etapu, ve které jsme se narodili. Třeba jako postcivilizačníJ. To možná v tom lepším případě, protože nějaká katastrofa může svět naprosto smést z povrchu zemského, ale mnohem víc než sopky či brutálního zemětřesení (aniž bych je chtěla nějak podceňovat, naopak) se bojím toho, že likvidaci současné civilizace zvládne lidstvo samo.      Jen by mě, jako historika, zajímalo, který rok a událost pak bude určen jako ten mezník?  Starověk ukončil zánik říše Západořímské, středověk pak objevení Ameriky (zde se ale už historici úplně neshodli a někdo uvádí pád Byzance či jiné zásadní události.) Copak bude vybráno za hranici konce naší civilizace, protože sešup dolů je víc než bleskový?  
Nu, to se bohužel již nedozvím, navíc také doufám, že se nějakého viditelného kolapsu (jako třeba reálně hrozící války mezi civilizacemi, náboženstvími nebo třeba o  vodu ) ani nedožiji. 
   Nicméně v rozhovoru v LN, s egyptologem Miroslavem Bártou, který mě k tomuto mému osobnímu zamyšlení přivedl, se lze dočíst, že kolaps je patrně nevyhnutelný.  A známý vědec zde radí jako určitou formu obrany volit do našeho čela ty, kteří by dokázali potencionálnímu kolapsu čelit. 
 Nu, podívaje se na výsledky našich voleb, pak pán bůh s námi a zlé pryč…. 
Ale ten text pana Bárty je velmi zajímavý. Narazíte-li na něj, vřele doporučuji. Je to fundované a odborné zamyšlení nad tím, s čím já si tady fejetonicky pohrávám.  Protože podle mě opravdu středověk neskončil, ale trvá. Nebo se minimálně vrací…J

2 komentáře:

  1. Jitko,
    podle učebnic sice středověk skončil, ale!!!
    Také mám dojem, že trvá...nebo už je to úplně jiná etapa a my se opravdu nedozvíme, jak ji nazvali!!!
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Jarko, zdá se, že to vidíme stejně:-).
    Škoda, že se to nedozvíme, docela by mě to zajímalo.
    Tak alespoň hezký víkend:-)

    OdpovědětVymazat