Letošní adventní setkávání a vůbec atmosféra měla velmi
hezký start. Pozvání na adventní koncert, který se konal v domácím prostředí.
A vskutku dokázal
vytvořit báječnou adventní atmosféru.
Děvčata, která jsem kdysi učila a dnes jsou z nich skvělé
dospělé dámy, z některých i mediálně známé umělkyně, spolu se svojí
maminkou, zorganizovaly vlastní vánoční koncert, kde samozřejmě zpívaly.
A zpívaly tak krásně, že člověka až mrazilo. To jsou tedy
hlasy.
Navíc to bylo spojeno
se setkáním po delším čase, takže moje představa, že po dvou hodinách zamířím k
domovu, brala brzy za své. Spíš to
vypadalo na situaci, že k návratu dojde až za svítání…J, což se sice úplně
nestalo, ale chyběl jen krůček.
Vždycky mě fascinuje ten zákonitý přerod studenta v zodpovědného
dospělého člověka. Kde jsou ty časy opisovaných písemek a neomluvených hodin…?
Vždycky, když se rozčiluji
nad nějakými alotrii, vytane mi na mysli ta představa, že ani oni jedou,
nebudou věřit tomu, že něco podobného vyváděli. Tak to prostě chodí, všechno má
svůj čas, a když vidíte, že z těch někdy i nezbedných nebo jen nejistých maturantů
jsou sebevědomí a úspěšní lidé, se kterými si máte co říci, je to radost. Je to
i motivace do další práce. A do letošního adventu dvojnásobná, protože ten
koncert byl skvělý zážitek a na ta děvčata jsem byla (a jsemJ) náležitě pyšná. Byl to začátek adventu jako hrom.
Žádné komentáře:
Okomentovat