čtvrtek 19. února 2015

Genealogický stres

Baví mě genealogie, bádání nad rodokmenem, hledání minulosti a vlastních kořenů. Vnímám to jako velké dobrodružství, což zase nemohou pochopit ti, pro které je to nebetyčná nudaJ. Ale každý máme své závislosti. Rodokmen beru jako dobrodružství, trochu i detektivku, zcela určitě jako výzvu dostat se co nejdál. Tím pádem jsem pochopila, že zároveň jde o v podstatě těžkou a náročnou práci, velký žrout času a energie. Já pracuji „na sebe“ navazuji na svoji minulost a zároveň obdivuji ty, kteří to dělají jako profesi, vytvářejí rodokmen pro jiné – což je mimochodem v současnosti velmi módní a také žádaná aktivita. Jen si nedovedu představit, jaké to je pátrat po lidech úplně cizích, bez toho vlastního emočního náboje. Zejména proto, že i ve vlastní linii se člověk najednou dostává do takové zlomu, kdy nastává stres. Protože už jde většinou jen o data narození a úmrtí. Jméno a dvě data. Nic víc, žádá podoba, žádný příběh, nic. Prostě tady kdysi byli. Kdo to byl, jak žil, jak vypadal, to už není šance vypátrat. Sem tam objevím záblesky, jako třeba v jedné naší linii, kde někde v osmnáctém století zachytili vztah muže, který se oženil s vdovou a pak utekl s její dcerou, se kterou založil další rodinu. To samo o sobě je námět na román, ale plný fantazie. Jak vypadali, co je k tomu vedlo, jaké byly reakce okolí, co se stalo s vdovou atd., to prostě už je zahaleno tajemstvím a dává jen prostor pro fantazírování.  Stejně tak dávají příležitost k fabulaci i ta data, narozené dítě, zemřelé dítě v jednom měsíci a ještě v témže roce narozené další dítě.  Matka, která umírá spolu se svým dítětem při porodu. Je jí třicet dva let a už má těch dětí doma osm. Chlap se vzápětí žení zase a další a další děti, respektive v matrice vlastně jen jména. Mnohdy zdvojená, živé děti nesou jména svých zemřelých sourozenců…Takže je to dobrodružství, obrovské. Zároveň stres a smutek, protože ti lidé se scvrkli jen na ta data v matrikách. Přesto mě to baví (už jsem dospěla až do sedmnáctého století), je to vlastně výprava proti proudu času. Jen to nedokážu dělat na zakázku, protože to je fakt superdřina. 

1 komentář: