čtvrtek 30. dubna 2015

Poslední zvonění

   Poslední zvonění patří k tradičním předmaturitním zvykům.  Pravda, kreativita některých ročníků klesá, ale snad časem nezmizí úplně. Nebo možná ano, studenti si najdou a vytvoří jiné tradice. To naše klasické poslední zvonění se bohužel smrsklo na nenápadité polévání mladších spolužáků a výběr peněz. V posledních letech mám pocit, že jde hlavně o ně, vybrat nějaké peníze. Nějaká recese, vtip a zábava jsou dávno zapomenuty. Paradoxní je, že jedním ze zásadních požadavků současnosti na kantory je zábavnost. Aby byli zábavní…Když ovšem mají být zábavní studenti, a poslední zvonění je dle mého místo, kam zábava patří mnohem víc než do výuky, pak je to(často) k uzoufání nudné, nenápadité, fádní.

 Je to ovšem můj klasický skeptický pohled, patrně kapku pesimistický, oni si to polévání zjevně užili. 

   A jak už to tak bývá, dnes i překvapili. Mile a velice. Včera strávili celou noc ve škole, pilně se připravovali a ráno zde na všechny čekalo  překvapení v podobě drobných vtipů, záhadností, tajenek. Takže i kreativita se dostavila, zábava spolu s ní, a ve finále šlo o velmi vydařené ráno.
    Nu, a pak měli dopoledne vyhrazené k tomu, aby se odstěhovali ze třídy, v jednu dostali vysvědčení, poslední, a pak jsme jim zazvonili. Také naposledy. Nechyběla ani špetka dojetí.  Prošli si tradičním špalírem mladších spolužáků a vrátka školy za nimi zaklapla. Po osmi letech. A teď už jen zkouška dospělosti a hurá do života. :-)
Jednoho by to doopravdy dojalo:-)











2 komentáře:

  1. To je fajn, že se studenti předvedli, mé poslední zvonění bylo fajn, na základce jsme šli za pionýry jako odkaz na to, že naší generací končí jedna velká éra a na střední jsme šli zase jako malí prvňáčci o peníze nám nešlo, dělali jsme venku před školou první třídu a bylo nám fajn nepotřebovali jsme nikoho polévat octem ani podobně, kdo chtěl, tak dal a dostal něco dobrého z kornoutku s kterým se chodilo do první třídy :) Kde jsou ta léta :)

    OdpovědětVymazat