středa 17. února 2016

Toyen

Na Kampě. A na poslední chvíli. 16.2. již jednou prodloužená výstava skončila. Takže jsme ji stihli s odřenýma ušima. Ale stihli, a to je hlavní. Navíc i s průvodkyní, takže známe i podrobnosti k životu a dílu této kontroverzní umělkyně. Sovovy mlýny, či-li Muzeum Kampa, mají skvělou atmosféru, je tady to umění doslova cítit. Marie Čermínová alias Toyen zde sice končí, ale vidět zde můžeme klasicky Františka Kupku, Karla Malicha a řadu dalších zajímavých výstav. Naším cílem byla Toyen a splnila naše očekávání. Obrazy krásné, zážitek silný, prostředí inspirující...
A lektorka, která nás prováděla, šikovná:-) velice. Až tak, že se na nás nahrnul hrozen dalších návštěvníků, kteří naprosto bez zábran naslouchali jejímu výkladu. Skupinka studentů se mi tedy výrazně rozrostla, a přestože jsme několikrát decentně naznačovali, že to není úplně vhodné, nereagovali. Naopak, někteří se zapojovali tak aktivně, že odpovídali na moje kontrolní otázky určené dětem. Asi jsem je měla oznámkovat:-). 
Mám takový dojem, že v zahraničních galeriích je považováno za neslušné takto se napojit na skupinu, která má zaplaceného lektora, ale ani průvodkyně nevěděla, zda je má rezolutně "vyhodit" či zda provádět výklad všem. Tak to nakonec dopadlo, vyzkoušela jsem ze znalostí dějin surrealismu krom svých studentů i několik penzistů či maminek s dětmi, ale v podstatě to náš zážitek z výstavy nezničilo. Jen nepatrný údiv zůstal.
 Ale výstava byla krásná a paní Meda Mládková, na počest jejích 96. narozenin výstava byla, je úžasná. Stejně jako kurátor výstavy, který (jak jsem se dozvěděla) připravoval i velkou retrospektivu před deseti lety, která mě tehdy také nadchla. Prostě zážitek.











1 komentář: