čtvrtek 23. června 2016

Slang

„Tak dneska je to bajle,“ říkával náš třídní v okamžiku, kdy zapisoval další nedostatečnou do známkového archu, lidově zvaného kulovnice. Myslel tím samozřejmě pětku, studentským slangem zvanou ještě sardel či koule. Zatímco koule se těší studentské oblibě dodnes, označení sardel a bajle zmizela v propadlišti dějin. Dnešní studentský slang jimi vůbec nedisponuje.
Třeba takový pojem napínák, který byl zastaralý již v mém mládí, dnes patří takřka do slovníku cizích slov, pokud něco takového pro slang potažmo argot existuje. Dneska se prostě normálně opakuje, případně je to na reparát. Nejvíc samozřejmě letí terminologie, že to prostě nedal.
    „To je přeci slangové označení,“ vysvětluji v mnoha třídách, když narazíme na něco, co já ještě důvěrně znám z doby, kdy jsem sama seděla v lavici, zatímco dnešní studenti na to koukají jak zjara. Nebo když narazíme na téma argotu, stane se mi, že někteří dlouho vůbec nechápou, o čem to vlastně mluvím.
 Je nikterak nezpochybnitelným faktem, že se studentský slang mění asi nejrychleji ze všech možných jazykových anomálií, ale mně školní současnost spíše evokuje variantu, že studentský slang prostě vymizel. S odstupem času mám pocit, že kdysi dávno byla doba v jazykových variacích výrazně pestřejší.
Někdy mi sice není úplně jasné, co dnešní děti mají na mysli či co svým sdělením chtějí říci, ale to už vnímám víc jako mezigenerační problém než jako slang. Všeobecně se mluví hodně nespisovně a tato lidová mluva je pak hojně prošpikovaná anglikanismy. Je jedno, zda jste ve škole, ve firmě, na večírku či na nějaké tiskové konferenci, kde by z podstaty věci přeci jenom měli mít k jazykové kultivovanosti poměrně blízko. Nemají. Většinou všichni mluví, jak jim zobák narost, sdělil by před léty náš češtinář a všem rozdal další bajle či sardele.
 My bychom pak šli na „bižuli“ nebo na „anglinu.“ I když, v našem dětství spíš na „rujdinu.“ Dneska jdou děti na počítače či na matiku, tedy nic výrazně slangově neobvyklého.
Fakt, že přesto některá dávná slova najdeme i v dnešní studentské mluvě, mě docela zaujal a chtěla jsem vypátrat, jak moc se tedy slang za ta léta změnil. Zejména nyní, když máme čas maturit a „maturu“ chtějí zvládnout všichni. Mít na výzu samé biče ale asi nechtějí, protože takové výrazy se dnes už nepoužívají. Oni to chtějí dát. A když to dají a jsou in, je to hustý a oni jsou v poho.
   Toto moje slangové samostudium mě zaměstnávalo zejména poté, co jsem narazila na nelíčené překvapení v řadách terciánů, pro které byl pojem slang něco jako španělská vesnice. První, co mě napadlo, byla otázka, jestli jsem opravdu na gymnáziu? Tím jsem se jich ovšem dotkla a musela jsem svůj nejapný dotaz přeformulovat v klasické školní:
„ Vy jste to ještě nebrali?“
Vehementně tvrdili, že ani náhodou. Vrtalo mi to hlavou. Co když je opravdu přetěžuji? Opravdu musí vědět, co je to slang?
 Popravdě řečeno, na moc velký pedagogický úspěch to nevypadalo. Jak mám pátrat po slangových odlišnostech, když dnes se vlastně mluví naprosto univerzálním jazykem? A má cenu jim něčím takovým motat hlavy, když jde
o svého druhu nespisovnou anomálii, a já je mám primárně naučit spisovnému jazyku? A to se pravda, většinově moc nedaří, tak k čemu ještě nějaký slang?
Během svého improvizovaného výzkumu jsem tak došla k paradoxnímu poznání, že bych je měla spíš od slangu odrazovat a přemýšlet víc o cestě ke spisovnému českému jazyku. Jenomže s výukou češtiny je potíž. Všechny rámcové plány slang zařazují. I ten náš ho obsahuje. Pomyšlení, že by se měl celý elaborát mnoha set stránkového RVP předělávat kvůli nějakému výzkumu, určitě většinu kolegů moc nenadchne, tudíž slang prostě zůstane zachován. Minimálně v té teoretické rovině.
   Pamatuji se, že mě kdysi udivovala mluva lidí, kteří dělají do IT techniky. Těm, co se obecně říká nerdi a kteří jsou tak populárně znázorněni v Teorii velkého třesku. Jenže všichni víme, že v reálu tito lidé tak roztomilí nejsou. Ale jejich mluva je dnes spíš takovou obdobou studentského slangu, protože většina lidí školou povinná se v tomto prostředí pohybuje jako ryba ve vodě a tudíž je to pro ně i jazykově přirozené prostředí. Výsledkem je univerzální jazyk, který už se školstvím jako takovým vlastně nemá až tak moc společného. Mám dokonce dojem, že i klasický argot už dneska sklouzává do této univerzální IT podoby.
     Způsobů, jak se dobrat slangových obměn ve škole je poměrně nepřeberné množství. Například klasický oběžník. Další zastaralé slovo, kdo dneska viděl ve škole klasický oběžník, rozhodně už patří k pamětníkům. Dnes je google class room, face book či jiná obdoba sociální sítě. Prostě se to hodí na net a je to.
 K čemu tedy oběžník? A oklikou jsme zpátky u IT terminologie, která dneska prostě vládne světu.
    Virtuosních výsledků v této disciplíně dosahuje jeden můj kolega, který si v zastaralých výrazech libuje. Ba co víc, za trest nechává dětem stokrát opsat nějaké věty, většinou typu, co budou či nebudou nadále dělat. Musím připustit, že jsem s napětím čekala, kdy se děti proti tomuto starodávnému stylu nějakým způsobem vzbouří. Když ale uteklo několik měsíců a nic se nedělo, došlo mi, že některé archaismy prostě zůstaly v nějaké podobě zachovány a překvapivě je přijímá i současná počítačová generace.
 Dovedu si představit, že podobné výlety proti proudu času mohu mít určitý osvěžující, ba snad i terapeutický účinek. Najednou je tady něco nového (respektive staronového, ale to děti většinu nevědí) a začíná kouzlo objevování. A určité výlučnosti, že vytváříme skupinu, které ti ostatní nerozumí. Specifickou jazykovou skupinu. Tedy slang.
Bingo.
Objevili jsme Ameriku.
     Asi si tedy k tomu tedy musí dojít sami. Vlastní cestou a vlastním výzkumem a svými generačními oklikami.
Proto se také těžko pozná, zda slang ještě existuje. Nebo zda existuje už zase. Když se zaposloucháme do studentského rozhovoru, zdá se vám, že ano. Pak ale zaslechnete nějakou diskusi dospělých a jste se svým zkoumáním zase na počátku. 

   Takže ve finále píši sardel za odklon od tématu. Dostala jsem se ve svých úvahách totiž úplně jinam, než jsem původně zamýšlela. A o studentském slangu vlastně nic zásadního nevíme. Ale jako brain storming dobrý…J
Psáno pro Rodina a škola

Žádné komentáře:

Okomentovat