pondělí 3. října 2016

Vymahatelnost pravidel

...mnohdy i práva:-)....
Někdy (často) žasnu, jak moc je u nás právo ohebné. Respektive, jak platí jen pro někoho, nejvíc na ty, co nemají peníze, ostré lokty a nedisponují absolutní lhostejností k tomu, co se děje. Na takové lidi je naše právo většinou dobrý bič. Přitom bič by byl třeba právě na ty druhé, co si z práva dělají „prodejnou ženu“, nic nerespektují a těm, co nějaká pravidla dodržují, se v podstatě vysmívají a mají pro ně jen slova opovržení. Asi by to chtělo několik příkladů, abychom neskončili v planém filozofování. Tak třeba dneska mě konkrétně napadají pražské segwaye, které mě vlastně k napsání tohoto textu popohnaly. Málem mě dneska totiž několikrát sejmuly, na chodníku. Nebýt dostatečně pohotová, mohla jsem se povalovat v nemocnici (v tom lepším případě). Takhle se povaluji před počítačem. A mohu se virtuálně zamýšlet nad tím, že sice platí zákaz, ale je nevymahatelný. Prý nejsou značky! Cha, cha. Není dobrá vůle, protože jde o peníze a tak úředníci vydali zákaz, tak říkajíc „baroko pro oko.“ Vlk (rýpavý občan) se trochu nažral, koza (peníze z této prapodivné činnosti) zůstávají. 

Další příklady zase jindy, jelikož ohebnost zákonů je u nás takřka národní sport. A třeba i vy máte nějaký postřeh či dokonce vlastní zkušenost?

Žádné komentáře:

Okomentovat