čtvrtek 16. února 2017

Zpětná vazba

Dnešní doba má v oblibě tvářit se pozitivně a zábavně, jako že všechno je v pohodě, happy a cool. Takový ten americký keep smiling . Asi, abychom vyrovnali léta sovětské negativizace či strachu, tak nyní životu čelíme s permanentním (falešným nebo křečovitým) úsměvem. Heslem dne je chvalte, chvalte, chvalte. Ono se to také hezky poslouchá, když vás někdo chválí. Je ovšem smutným (a neúsměvným) faktem, že i když vás někdo bombarduje pochvalami (ba i komplimenty), stejně stačí jediná jedovatá poznámka, která dokáže všechny chvalozpěvy totálně zastínit. Co zastínit, dokáže vás rozladit, uvést do splínu či deprese, nebo alespoň vám úspěšně dovede zkazit den.  Musíte s tím umět pracovat, což je sice náročné v obou případech (v tom pozitivním velmi snadno zpychnete a máte naprosto mylný pocit, že nad vás prostě neníJ), ale v tom negativním je to přeci jenom náročnější. Zatímco v případě kladné zpětné vazby tolik moc nepátráte po tom, komu se vaše práce líbí (měla by se přeci líbit všem, neJ), ale v tom záporném intenzivně dumáte nad tím, komu tak ležíte v žaludku, že má potřebu si na vás zchladit žáhu minimálně tímto verbálním výlevem. O tom, jak by reagoval v případě uvolněnějších morálních norem či možnosti fyzického násilí, asi raději nepřemýšlíte. Pro jistotu a v rámci snahy o zachování vlastního duševního zdraví. Ale ten červíček tam je, intenzivně zavrtaný a maká o sto šest. Co dělám tak špatně, komu tak moc vadím, co mám zlepšit?  To jsou všechno otázky, které virtuální kritika přináší, leč odpovědi nenabízí. A tak nezbývá než se smířit, že v řadách studentů je někdo, kdo vás bytostně nesnáší, a vy nevíte, kdo, proč a co s tím. (samozřejmá námitka je ta, že je to tak vždycky, což je, to nezpochybňuji, ale někdy si myslím, že lépe je nevědět. Snáze se s tím pracuje). A tak jeden negativní výlev snadno smete a vymaže všechny pozitivní  ( je-li záporných  víc, pak vás snadno uvrhne do deprese, splínu a otázek bez odpovědi) a nastoluje jednu jedinou, jaký má taková zpětná vazba smysl? Ostatně, mohu se zeptat i tady, do éteru, zda jste také někdy někde něčeho takového účastni a jak na to nahlížíte? Na virtuální anonymní zpětnou vazbu na vaši práci?


Žádné komentáře:

Okomentovat