Kdo někdy stál před třídou pubescentů se snahou jim něco
vyložit a viděl to prázdno v jejich očích, velmi dobře vím, o čem mluvím.
Děti se nudí.
Nejvíc samozřejmě ve škole, to je klasika. Ony se samozřejmě
nudí i doma, na dovolené, v divadle, prostě všude, kde nemohou mít oči
zapíchnuté do mobilu. Přesto je nejvíc
propíraná ta školní nuda. Tam totiž lze snadno ukázat na viníka. Může za to
učitel. Respektive tedy asi spíš učitelka! Děti se nudí, nedokázala je
zaujmout, je to její vina. Případně vina celého systému, ale na ten se nadává
tak všeobecně, takže je lepší vystresovat nějakou konkrétní kantorku. Je málo
zábavná a akční, protože jinak by se děti určitě ve škole nenudily.
Nudily, protože nuda je trend dneška. Cokoliv děti nebaví,
je nuda. Ani se nesnaží o tom nějak přemýšlet, prostě na první dobrou, to je
nuda. Nudu pak řeší zlobením, agresí, nějakou závislostí a nejčastěji pak
mobilním telefonem. Když odeberete mobil, je nuda umocněná na druhou a
frustrace roste. Myšlenka, že by se s řešením nudy mohlo začít u sebe,
většinou nenaskočí. Nejsou k tomu vedeni.
Nuda totiž není nic nového pod sluncem. To jen dnes se jí
přisuzuje mnohem větší význam, než kdysi. Trendem je již mnou několikrát
kritizovaná zábavnost, která nás vede až k takovým paradoxům jako je snaha
o „ zábavný holocaust“, nuda je něčí vina, jinak než s pomocí mobilu a on
line sítě se nudy zbavit nejde. Dřív se
hledala cesta ven, dnes se hledá viník.
Nepopírám, že záchvaty nudy máme jistě všichni. Třeba
v okamžiku, kdy musím čekat na tramvaj, která nejede, necítím zrovna
smysluplné využití času. Ale i s tím se dá něco dělat. Myslím si na své
věci, přemýšlím, plánuji či co já vím. Jen nečekám, že mě toho pocitu někdo
zbaví.
Navíc, trochu nudy k životu podle mého patří, nemůže
přeci všechno být permanentně vzrušivé, akční a dechberoucí. To by vlastně
nakonec byla nuda také. Proto je třeba s nudou umět pracovat, nechat děti,
ať se s ní poperou samy a ne hned vymýšlet, jak je zabavit, aby se proboha
ani chvíli nenudily. A jelikož nejrychlejší cestou jak je zabavit je vrazit jim
do ruky nějaký blikající display, ocitáme se v začarovaném kruhu, ze
kterého není cesty ven. A ač statistika nuda je, má však přesné údaje. A ty nám
sdělují, že vychováváme klipovitou generaci, která se neumí soustředit déle než
na dobu jednou youtube klipu a pak se nudí. A neví, co s tím.
A já asi také ne, proto končím, jelikož číst delší text by
bylo hodně nudné.
Žádné komentáře:
Okomentovat