Sprška

Parkování na Letné člověka často přivede do varu. Možná i proto jsem byla nedávno po úspěšném objevení místa okamžitě zchlazena. Vylezu z auta a náhle jsem zlitá vodou. Někdo lije vodu z balkónu. Dost jsem se lekla. Někomu jsem asi zabrala místo. Nebo mu pěkně ležím v žaludku. Celá mokrá pátrám po viníkovi. Je tma, není to snadné. Ale na balkóně nade mnou vidím nějaký šum. Jsem dost radikální, chci vědět proč. Chvíli se zdá, že nemám šanci. Prostě útočníka nepoznám. Snad poslední výhrůžka zabrala. Vykukly dvě dětské hlavy a kajícně se omlouvají. Zalévaly květiny a zvrhl se jim kbelík. Nevím, zda je to pravda či zda šlo o dětskou lumpárnu, ale ulevilo se mi. Lepší nezbedné děti než nenávistný soused. Dětem jsem velkoryse odpustila (a jim se také asi ulevilo). Domů jdu celá promočená, ale večer už je to jedno. Je to prostě letenský kolorit, zažít se tady dá ledascosJ