Franta Sauer

Poměrně často se jeho jméno v listopadu objevuje v tisku či na novinkách czJ.  Přesto bych si troufla tvrdit, že hodně lidí vůbec netuší, kdo to vlastně byl. Nu, takový opilec, který malinko zahýbal našimi dějinami. Tedy, asi přesněji řečeno kulturními dějinami, protože zničil Mariánský sloup. Sochy na Karlově mostě už zlikvidovat nestihl, byť v plánu to bylo. S opilci ve veřejném prostoru není radno si zahrávat, mohou nadělat takovou paseku, že napravit ji trvá pěkně dlouho. Saerovu aktivitu se nepovedlo napravit celých sto let. A asi se to hned tak nepovede. Současné zastupitelstvo replice Mariánského sloupu nakloněno není, protože si patrně stejně jako opilý vandal před sto lety myslí, že jde o symbol Habsburků. I to by dnes už klidně mohlo být jedno, byť sloup byl postaven čistě proto, aby oslavil konec třicetileté války a zdůraznil fakt, že Praha se ubránila nájezdu Švédů. Jelikož dnes se nájezdům cizinců už nebráníme (a to ani těm, co se tady chovají jak na dobytém území, většinou díky snadno dostupnému alkoholu), tak ani historickou památku nechceme. Pro jistotu. Nebo možná i díky absenci historického vzdělání, ale to není dneska in. In je spíš být tak trochu jako Franta Sauer, takový bořitel všeho.  Tento anarchista prý ke konci života svých činů litoval, a když v nemocnici U boromejek v roce 47 umíral, prý vskutku všeho litoval, ale i to mohou být jen mýty a pověsti české. Ničím nezpochybnitelným faktem zůstává to, že opilý Sauer sloup zničil. Ne sám, samozřejmě, ale on tomu vedl. Asi je nabíledni, že když něco vede opilec, je třeba se trochu bát, leč nevím, zda někdo zdá význam věty historia magistra vitae. Protože fakt neníJ