úterý 12. prosince 2017

Bez povědomí

O zákulisí událostí jen tak lehce glosuji spadlou lávkou v Tróji. Chodíme vedle s Tobiášem na cvičák, takže její torzo máme pravidelně na očích. Svého času jsme se tam i procházeli a jak vidno, nechybělo mnoho a mohli jsme i plavat. Lávka prostě spadla. Jen tak.  I přesto, že podle údajů v tisku před nedávnem byla někým v rámci revize označena za funkční. Podobně jako spadlý rentgen v nějaké nemocnici, který před časem dokonce zabil nějakou paní. Ten byl podle informací veřejně dostupných dokonce v záruce. A pak spadl. Stejně jako trojská lávka. Nekvalitnost materiálu, konstatuje se v tisku. Napadá mě, zda to není také nekvalitnost něčí práce? Prostě mám něco zkontrolovat, ale co bych se namáhal, hlavně když dostanu zaplaceno, ono to nějak dopadne. Vždycky to nějak dopadne. A jednou ale ne. A pak je z toho tragédie. Jsem zvědavá, jak postoupí vyšetřování a zda z něho bude nějaký relevantní závěr.  O Praze se mluví víc, než té nemocnici, která jen tak proklouzla sdělovacími prostředky. Ale i za práci, instalaci a bezpečnost rentgenu by měl být někdo zodpovědný? Stejně jako za ten mostíček? A kdo ví za kolik dalších věcí, o kterých nevíme. Dosud mě tak nějak nenapadlo, že když jdu na rentgen, ohrožuje mě i něco jiného než jeho paprsky, stejně jako že se mám bát procházet o pražských mostech, abych se náhodou nezřítila do Vltavy. Když o tom ale tak uvažuji, třeba Libeňský je na tom podobně a jak dlouho trvalo, než někdo našel odvahu ho zavřít a něco dělat. Ono jich asi bude mnohem víc.  Jen se pořád čeká, až to spadne. Nebo někoho přimáčkne a zabije. Je v tom i to, že kvalitní fortelná práce se dnes již nenosí, stačí si připomenout tzv. kurvítka do přístrojů, jejichž smyslem je, aby se stroj rychle zničil a byla poptávka po novém. Jestli je tomu tak i s mosty, rentgeny a dalšími věcmi pro veřejné užívání, pak pán bůh s námi a zlé pryč…









Žádné komentáře:

Okomentovat