Rok

Rok je tomu, co Zachariáš odešel za Duhový most. Věřím, že v duchu této laskavé pověsti se tam má skvěle, nic ho nebolí, dovádí s ostatními psíky (má tam i kamaráda vlčáka, který odešel dva roky před ním), je veselý a spokojený. Lépe se to tak snáší, přeci jen patnáct let společného života je už nějaká štrapáce. A tak dnes myslíme na našeho prvního svéhlavého jezevčíka, Zachariáše z Hradce, který dokázal vnést do života tolik oddané lásky, že z ní čerpáme dodnes.