Mám ráda začátky měsíce. Prvního je pro mě vždycky trochu
jiný den. A to nehledě na to, kolikrát je prvního něčím významné (začátek roku,
začátek prázdnin, začátek školy, narozeniny, apríl, první máj apod.). I prvního
února tak vnímám. I když prázdniny a seminář s doktorkou Veselou bude až
zítra a bude to jistě zážitek. Ale prvního začíná druhé pololetí. Moje babička
měla prvního února svatbu, již je tomu osmdesát dva let. Tu nepamatuji, ale
její zlatou svatbu ano. A diamantovou. Obě také prvního února. Haničce je rok a
půl. A večer maturitní ples. Prostě prvního jak se patří. A to i přes to, že ve
škole se všichni tváří, jako že je úplně všední den. Pro mě je to tak trochu svátek. Snad i proto,
že se právě namlouvá Doskočiště jako audiokniha. Čtou Simona Postlerová a
Martin Zahálka. To je prostě sváteční událost. Prvního je prostě vždycky tak
trochu svátekJ
Žádné komentáře:
Okomentovat